DADÁKOVY FAKTORY

Pro ujasnění pojmů jen pro úplnost uvádím na první pohled zcela zřejmý základ nalézající se v Cortan-Dolanově hypotéze kumulace únavového poškození. Tichý předpoklad lineárního systému. Zatímco ale pojednání, které Vám už bylo sděleno v tomto prostoru, ale kousek výš proti proudu času, bylo pojato jako statický, případně kvazistatický, mé doplnění kolegy Doc.2C5H1OH Tvrďáka má co dočinění s dynamickými systémy( znovu se omlouvám za předpoklad linearity) a faktory ovlivňujícími zejména přechodové stavy pozorovaného vzorku.

Je tedy nutné zavést frekvenčně – amplitudové charakteristiky a chtěl-li bych to ještě ulehčit, zatáhl bych toto vyprávění do oboru komplexních čísel. Ono, ke konci mnou prováděných nespočetných experimentů a pozorování, jsem si většinou vystačil už jen s imaginární osou a tudíž jsem provedl transformaci, u těchto experimentů tak častou, imaginární osy do té reálné a tak jsme tam, kde chceme.

Je zcela očividné, a to mi i abstinenti jako je Chóca a vousatý tučňák Colombo jistě potvrdí, že nelze srovnávat výsledky experimentů, kdy v pevném časovém úseku( a i tady se mé výsledky s přibývající dobou zkoušky velmi neshodují) vypijete sice stejné množství kapaliny ( tady chci upozornit, že existují i kapaliny, zcela ke zkouškám nevhodné- např. H2O) , ale rozdílnými parametry v již zmiňovaných frekvenčně-amplitudových charakteristikách.

Stejně jako můj kolega vědec označil určitá pásma jako podkritická a nadkritická i já jsem tyto pásma našel a vzhledem k problematice označil jako pásma stabilní konvergence k Tvrďákovu pásmu tak i pásma degresivní konvergence k nulové hladině. Dále jsem však i vzhledem k matematické teorii těchto jevů musel zákonitě objevit netabilní pásma konvergence, lze je přirovnat k problematice turbulence v proudění tekutin. Tady se omezuji jen na konstatování, že jsem je objevil.

Po úvodním hrubém nástinu šířky problematiky se vracím k tomu nejdůležitějšímu, co mělo vzejít z mé usilovné práce na experimentech. A sice formulace Dadákových faktorů. Předem chci upozornit, že záznamy, které by mohli posloužit jako podklad k seriózní studii, mám jen z podkritických oblastí. Přechodové jevy a sice ustálené stavy, ale v nadkritických pásmech , jsou fundované, ale jen odhady. Relativní chyba je poměrně značná.

Definice pro začátek:

Frekvence- reciproká hodnota času mezi jednotlivými přísuny katalizátorového média- omega(nejen Dadák)

Amplituda-množství onoho média na jeden zdvih-A

Jejich závislost formou jakési Bostonské matice( Boston, pravda, se vzhledem k jeho tradici pití příliš nehodí, ale co byste mohli chtít po ekonomech)

A

Dobytci

Pod dohledem

Ti, které

neznáme

Obraceči

+omega

A teď moji milí se zamyslete a sami se zařaďte( přiznávám, že jsem Vám to trochu ulehčil pojmenováním).

Ona křivka uzavírá oblast zdánlivé stability. Jak už jsem se zmiňoval, nad touto křivkou dochází často k velkým fluktuacím a závislosti jsou tak dosti zkreslené.

Ony dvě čáry uzavírají takzvaný Tvrďákův trojůhelník- hned odpovídám na otázku, že jí chybí třetí strana, řekněme otevřeně, naštěstí. V původní teorii je to kužel. To v grafu uvažuji ještě i sílu média, ale pro jednoduchost jsem použil tuto dvourozměrnou interpretaci. To je oblast nejkratší cesty do Tvrďákova pásma definovaného mým kolegou, vede ale i dále.

V dynamice těchto jevů hraje velkou roli přítomné okolí a často, zejména v době přiblížení např. manželky či rodičů dochází k nevysvětlitelným nespojitým změnám, zcela znehodnocující probíhající experiment. Nemáme to lehké. K tomu je ale nutno dodat, že další nutná podmínka pro nastání těchto jevů, je umístění pozorovaného ještě v oblasti stabilní konvergece, v oblastech nestabilních nebyl tento jev zatím pozorován.

Trvalou přítomnost tohoto okolí by se nechalo pojmout do modelu jako tlumení. Tady bych ale už určitě nevystačil s lineárním předpokladem a proto jsem tento faktor zavedl do Bostonské matice tak jak jsem ho zavedl, bez nároků na přesné vyjádření závislostí.

Dalším faktorem, který hraje spíše tlumící roli v experimentech je pohyb osob. Například tanec. Pozor v oblasti obracečů může nastat chybný dojem, že se hýbeme dostatečně neustálým chozením k baru. To se však často mění v zůstání u baru a efekt je nakonec obrácený.

Tím jsem se dostal k faktorům, které by se nechali zavést jako budící kmity a lehce tak soustavu dostanou na úroveň vlastních frekvencí a chybí-li dostatečně silný tlumící prvek, nastává pásmo rezonance a přechod do nestabilní konvergence. Obzvláště nebezpečné jsou takzvané Švédské větry. Tady si dovolím polemizovat se svým kolegou a stavím se proti názoru, že bychom měli přizpůsobit své tempo ostatním. Právě tyto Švédské větry k tomuto svádí a není-li pro Vás typická snášenlivost dlouhodobého setrvání v Tvrďákově trojúhelníku, není vhodné vát s nimi. Švédské větry jsou typické v oblastech vyšších frekvencí a amplitud a jejich vyvolání je silně závislé na koncentraci Sábů v okolí. Bohužel, není to jediná skutečnost, která vede k jejich vzniku. Dokonce lidé, kteří by měli býti první, co by nás měli odrazovat, často naopak způsobují ony turbulence. Mám na mysli sestřičky, nebo učitelky.

Velice závažným faktorem je znalost média a jeho působení na organismus. Může se pak lehce stát, že se do Tvrďákova pásma dostaneme nejen daleko rychleji, ale hlavně nestabilní konvergencí a proto není těžké dostat se až k meznímu Ryndovu bodu. Tato závislost by byla zřetelná v trojrozměrném grafu, který jsem už zmiňoval, kde by jako další parametr přibyla síla média. To lze ale i postihnout poučkou- čím silnější je médium, tím více se zvětšuje křivost pásma stability, přičemž střed stále spočívá v počátku souřadného systému.

Integrací požitých vztahů, jsem zjistil, že po překročení určitého množství média příliš nerozhoduje, jakou integrační cestou se dostaneme do Tvrďákova trojúhelníku. Nicméně udržíme-li se mimo něj, jako schůdnější považuji pásmo obracečů.

Závěrem jsem chtěl jen poznamenat, že tato práce není ještě zcela dokončena a uvítám i jiné poznatky než jen z vlastních pokusů. Nebyli vyjmenovány ani všechny faktory, ale vědec nemůže publikovat své domněnky.

Věřím, že Vám tento krátký výcuc z obsáhlé studie poslouží jako hvězda na cestě za Chócou a Colombem.

Literatura:

[1] Gambrinus,ležák

[2] Becherovy bylinné kapky